Saturday, February 15, 2014

Milano - City of My Dreams

Miláno - druhé největší město Itálie, jedno z nejrozvinutějších a nejbohatších měst Evropy, město fotbalu, designu a módy. Město prosluněné, vítající Vás s otevřenou náručí. Když přistanete na letišti a ranní slunce zbarví okolní Alpy do růžovooranžova, víte, že jste v ráji.

V Miláně jsem strávila tři krásné lednové dny, plné okouzlení, nadšení, slunce, oblečení, jídla a slev. Velkých slev. Do Milána jsem přilétla v pátek kolem osmé hodiny ráno a z letiště (není přímo v Miláně, každých 20 minut jezdí autobus nebo vlak do centra) se dopravila autobusem do centra a ubytovala se v hotelu na hlavní třídě Corso Sempione, nedaleko samotného centra Milána. Hotel byl velmi pěkný, personál více než milý, neměl žádný problém s předčasným ubytováním ani s pozdním odjezdem.

Ale teď už k Milánu...

Porta Sempione - Piazza Sempione


Brána do ráje, aneb Porta Sempione na stejnojmenném náměstí. Následoval nádherný městský park s vodními nádržemi, speciálními plochami pro venčení psů (mimochodem, když v Miláně někdo venčí psa, tak nemá tepláky a mikinu, ale kalhoty, polobotky, košili, kabát a šálku...ahh!). Za parkem Sempione se rozprostřel městský hrad Castello Sforzesco.

Castello Sforzesco



























První jídlo, které jsem v Miláně ochutnala bylo z malé "fastfoodové" restaurace. Fastfoodové proto, že jsem si vybrala z několika zdravých talířů ten, na který jsem měla chuť a do dvou minutek měla jídlo na stole. Jídlo bylo opravdu chutné a opravdu zdravé. Převážnou část talíře tvořila zelenina (baby mrkev, fazolky, cuketa, lilek), čtvrtinu příloha (restované brambory) a zbytek kuřecí maso. Jídlo byla další věc, která se mi na Miláně moc líbila. Vše bylo čerstvé a chutné, obsluha milá. Restaurace nebyly zrovna levné, to je pravda, ale platy Miláňanů se pohybují někde jinde. Další výbornou věcí, ne už tak zdravou, byla palačinka ve čtvrti Navigli, plněná nutelou a bílou čokoládou zároveň. Přesně podle mého gusta, stejně jako zmrzlina s příchutí bílé čokolády.

Duomo di Milano

Zpátky k památkám. K té největší a nejkrásnější. Vykoukne na vás zpoza ulice jako zámek z pohádky. Ozářená sluncem, honosná, skvostná, oslňující, celá z bílého mramoru. Musela jsem ji vidět každý den a nevím, jestli by mě vůbec kdy omrzelo ji vidět znovu. Katedrála Narození Panny Marie - Duomo di Milano.

Jak už jsem zmínila, druhý den jsem se vydala do čtvrti Navigli, která je zajímavá svými kanály. Dříve prý Miláno bylo jako Benátky, než přišel Mussoliny a nechal kanály z hygienických důvodů zasypat. Čtvrť se kompletně rekonstruuje kvůli světové výstavě EXPO 2015. Uskutečnila jsem tady také svůj první nákup (a poté ještě asi dalších deset) v malém obchůdku, který nabízel všechno, co vás napadne, když se řekne jóga. Jak říkám - ráj.

Pizzerie ve čtvrti Navigli

























Poslední den se nesl ve znamení luxusních butiků, nákupů, výstav a na konci dne smutku, že musím toto krásné město opustit. Miláno je město pro lidi, kteří milují módu, dobré jídlo, jsou vyznavači zdravého životního stylu (posilovny jsou všude, otevřené 24 hodin denně), chtějí žít ve městě, kde mají ale kousek přírody (městské parky) a za zimou si popojedou pár kilometrů do nedalekých Alp. Miláno je město pro mě.


Miláno z výšky :)

No comments:

Post a Comment